Nikdy neříkej nikdy, ono se to vrátí.

Když jsem si kdysi přetrhl pravou achilovku, bylo to nepříjemné, ale to bylo vše. Měl jsem druhou nohu v pořádku a ta mě podržela.

Tentokrát to ale bylo jiné.

Když jsme při posledním pobytu na Měříně cvičili v tělocvičně, bylo všechno tak perfektní, až jsem měl najednou pocit, že si můžu i poskočit. Chyba - nemohl jsem. Přetržená achilovka.

Odvezli mě na operaci do UVN. Výsledný stav: jedna noha neschopná a druhá ochrnutá. Zkusil jsem to doma, ale nešlo to. Pravá noha bohužel postupně ztrácela své schopnosti. Nakonec jsem byl v nemocnici od 1.11.2008 až do Vánoc a pak na Slapech. A cvičil, cvičil a cvičil.

Opět jsem musel bojovat -  „Já to přece dokážu!".  Ale je to opravdu drsné. Je to naprosto o něčem jiném, než když byla druhá noha v pořádku. Držte mi palce.

Honza

© Jan Dohnálek, ICTUS o.p.s.